První a druhý den v Lisabonu

V pátek ráno jsme chtěli vyrazit na pláž, ale ráno se nějak honily mraky, tak jsme si říkaly že radši vyrazíme do města...a že půjdeme na hrad, tak jsme si vzaly mapu a prej to najdeme...Pomalým krokem jsme se loudaly Lisabonem, uličky jsou tu krásné samé staré baráky a všude ty kavárničky a Pastelarie...tak někde pod hradem jsme si řekly, že by jsme mohly vytáhnout mapu. Chytře jsme do toho koukaly a prej to je všechno dokola to najdeme...Tak jsme se vydaly po prvních schodech, všude samé schody a kopečky a tak jsme se tam pořád nějak motaly po těch uličkách a prej tady to dáme nahoru a ona to slepá ulička:))tak se nám to podařilo ještě nejmíň 5x, ale za to mohla ta mapa ne my:))ale díky tomu, že jsme tam chodily dokola jsme našli krásnou vyhlídku na celý Lisabon. Když jsme šly z kopce tak si říkám to asi bude špatná cesta když hrad je na kopci, ale nakonec to byla správná cesta a my konečně k tomu hradu dorazily:))Při procházení uličkami nás ale velmi zaujalo prádlo visící všude...To by nebylo tak divné ale když visely v přízemí trenky a kalhotky, tak jsem z toho nemohly, prej v Čechách by to tam už neviselo...

Na hrad jsme tedy konečně dorazily, ale zjistily jsme, že vstupné je 7 euro, ale se slevou studentskou jenom 3,50 tak jsme se zasmály a že si tam zajdeme až budeme mít vyřízené všechny slevy...Byl tam ale krásný výhled na moře tak jsme se aspoň kochaly výhledem:))a pěkně z kopečka dolů po cestě jsme objevily další krásnou vyhlídku na druhou část města, po cestě jsme se stavily v nejstarší lisabonské katedrále Sé, která je z 12. století. Že je to nejstarší katedrála jsme se dozvěděli až později:)) Fotky bohužel nemáme, jak to tak bývá vybil se nám foťák... ale příště určitě dodám a stavily jsme se konečně na obědě. Janči jsem doporučila Spaghetti Carboniara a já jsem si dala tuňákový salát v jedné zapadlé restauraci...prošli jsme se ještě po městě a zapadly domů s vínem:))

V sobotu dopoledne jsme jeli na Carcavelos pláž. Je to asi půl hodiny z města vlakem a od zastávky tak 10 minut...a potom se před náma otevřelo moře...celkem vlny ten den byly, takže pro surfaře ráj největší:))my jsme si našli pěkné místečko a odpočívali jsme tam celé odpoledne...pozorovali jsme všechny ty surfaře a chtěla bych to aspoň jednou zkusit...ale nevím jestli s mojí vydrží to dokážu:))Ještě mě Janča upozorňovala ať se namažu:))ji říkám pohoda já jsem na sluníčko zvyklá:))však tady už to tak nepálí, ale záda jsem si přeci jenom nechala namazat. Ještě že tak!! Na druhý den jsem si nemohla sednout na záchod jak jsme měla spálenou prdel...ještě že to prkýnko chladí...Voda byla pěkně studená jenom nějakých 18°C ale tak na ochlazení to bylo fajn:))

Večer se konalo naše mezinárodní grilování. Moc jsme se těšili, protože bydlíme v baráku kde je nás hodně lidi co jsou tady taky na ERASMU a na seznámení dobrá akce. V osm byl oficiální začátek a fakt všichni přišli na 8. Na stole byli dané vynikající saláty (zeleninový, bramborový, těstovinový) a grilovalo se vepřové masíčko, kuřecí křidýlka a párky. Když už jsme byli celkem přejedení tak přinesli feijoadu "fejžuadu". Což je tradiční brazilské jídlo, který je z rýže, vepřového masa, fazolí a párků. První jsem se na to tvářila dost nedůvěřivě, ale bylo to moc dobré. A zakončené to bylo vynikajícím portugalským čokoládovým dortem, který byl prostě vynikající...všechno sladké co jsem tady zatím ochutnala bylo hrozně dobré...a zapíjeli jsme to pivem a sangriou:))potom se začaly pouštět brazilské a latinské písničky a to je něco na mě:)Pěkně jsme to rozjeli u Savany(naše bytná) v obyváku:))Zbytek šel pokračovat do Baira alta, což je tady nejznámější párty čtvrt:))ale já jsem sotva stála na nohách tak jsem se vyšplhala do 4. patra a stala jak zabitá:))

Jak jsem se vůbec dostala tam kde jsem teďka:)

Když jsem se minulý rok vrátila po 3 měsících z Řecka a byla mi všude děsná zima, říkala jsem si že se musím další rok odstěhovat někam do teplých krajin:))Tak nějak jsem přemýšlela, že bych vyjela i studovat ne jenom pracovat, ale neměla jsem na to ještě tehdy odvahu:)až někdy v únoru když moje kamarádka Lenka odjela na Taiwan, tak jsem se přihlásila na erasmus:))po pravdě jsem si moc šancí nedávala. Nejvíc jsem se bála ústního pohovoru, ale ten mi to asi nakonec pomohl vyhrát:)při otázce jestli pro mě bude něco problém jsem odpověděla samo že ne...jestli mi nebude chybět rodina přátelé jsem to odpověděla že to jako ano, ale je facebook a skype a zakončila jsem to tím že i moje babička má facebook a skype a voláme si na mě zůstali nevěřícně zírat prej jako fakt babička??!!:))takže děkuji babi:))a tak jsem vlastně tady...Předcházelo tomu teda nekonečné papírování a podepisování smluv a všeho:))

Už jenom moje samotné balení bylo velmi zvláštní:D Balit se v průběhu hodů, asi nebylo moc chytré ale jinak to nešlo, když jsem ve čtvrtek 15. září odlétala a víkend před tím jsou u nás hody...jestli jsem si tam dala něco v pátek bylo moc:)Jinak po celé hody zůstal můj kufr netknutý...když se mě někdo v úterý večer zeptal a už jsi sbalená moje odpověď byla nééé...a máš to aspoň nachystané opět nééé a dodala jsem já to nemám ani oprané:Dprostě jako vždy jsem měla na všechno čas...Noo hodové úterý bylo velmi krušné:Dteda spíše ráno že jo..opravdu velmi naivně jsem si myslela, že se vyspím:Dpřišla jsem v půl 8 ráno zalehla ale stejně jsem nevydržela spat dlouho, když jsem neměla sbaleno ani opráno, tak jsem tam hnedka ráno dala první pračku, slunko svítí pohoda to uschne a že si na 20 minut zdřímnu...hm byly z toho 3 hodiny:))tak jsem vstala vyndala prádlo z pračky, dala prát druhý...šla jsem obědvat a že půjdu pověsit to prádlo...věším věším a koukám ejhe mrak a takový hnusný šedý, tak si říkám to není dobrý ono bude snad pršet, tak jsem to prádlo nechala viset na tom sušáku a asi za 10minut koukám slejvák jako něco a říkám si hmmm tož to asi dneska neuschne...tak druhou pračku jsem pověsila do koupelny a večer fénem dosoušela to z venku:))a v kufru jsem něco měla v igelitce...modlila jsem si aby o to ten kufr nebyl moc těžší...byla jsem v tu středu tak mimo, že jsem si zapoměla koupit na cestu moje milované bebe, abych si je mohla zase syslit v šuplíku až do prosince:))kdo byl se mnou na Rhodose ví o čem je řeč:)ani žádné české sušenky na horší časy...aj na tu slivovicu jsem zapoměla...tak co už třeba bude maminka hodná a pošle balík:))Tak dopadlo moje balení, v 11 jsem šla spát a doufala jsem že mám všechno co jsem chtěla...jo ale řízek na večeřu jsem si nezapoměla!!

O půl 5 ráno budíček, dobalit poslední věci zvážit kufr na naší "polámané" váze...naše váha to je taky story, stoupnu si na ni vyvalím nevěřícně oči a říkám si to není možné...tak jdu k zrcadlu, koukám na sebe a ptala jsem se mamky jestli nemám nějaké zkreslené vidění, prej proč říkám podle naší váhy vážím 163 kilo...tak je tam prej slabá baterka:)říkám tak to je v pohodě...no jo ale já potřebuju zvážit kufr že jo a žádný počty nevycházely, jednou jsem měla kufr dokonce 40 kilo:))Tak jsem tu váhu začala obracet a co na spodu nevidím černý knoflík hm:))a tam koukám kg a nějaké dvě další měrné jednotky haaa tak to nebyla špatná baterka ale my tam měli nějakou jinou měrnou jednotku:))tak jsem si to dala na kila a kufr měl něco přes 20 kilo...takže pohoda:))tak ve čtvrt na 6  jsme s taťkou a ségrou vyrazili směr Vídeň, radši dřív abych nedopadla jako vloni, když jsem letěla na Rhodos:))cesta probíhala jak měla tak jsem byla už v 7 ve Vídni, zbavila jsem se mojího kufříku měl krásných 22 kilo a to jsem tam měla aj povlečení a moji deku:))a chodili jsme po letiště v půl 9 jsem už procházela kontrolou a čekala až nám připraví letadlo...musím říct že s Lufthansou se mi letělo vyloženě božsky...krásné letadla mají. Připoutali jsme se a potom se dostavil můj oblíbený pocit, když letadlo startuje, škubnutí a krásně jsme se vznesli nad Vídeň a to je prosím vše o si z té hodinové cesty pamatuju...ještě se vzbudila, když rozdávali müssle tyčinky a to je vše...vzbudila jsem se až v Mnichově na ranveji, když jsem hladce dosedli a bouchlo to:))jenom jsem nechápavě čučela z okýnka, že jsme už na zemi. Přesednutí proběhlo nad očekávání dobře, všechno bylo značené jak mělo, konečně jsem se svezla po tom jezdícím pásu jak je ve všech filmech akorát ten kufr mi chyběl:))dala si kafíčko a vzala si anglické noviny a opět nastoupila do letadla tentokrát už opravdu do Lisabonu. Viděla jsem aj Alpy:))dostali jsem dobrý oběd Čínu s rýží, po vynikajícím obědě jsem si schrupla opět na dvě hodinky a když jsem se vzbudila tak koukám že bude už asi někde na Pyrenejským poloostrovem, všechno už bylo hnědé a žluté a ani  ne za půl hodiny jsme přistávali v Lisabonu...

Už když jsem vylezla z letiště a uviděla palmy a moře jsem věděla že to bude super:))dostala jsem instrukce od Janči kam mám přijet a že si mám vzít taxik ale ne u příjezdů ale u odjezdů, tak jsem se řídila její radou a dojela k našemu baráku, když jsem ho uviděla poprvní tak jsem si říkala a jejeje. Ještě se mě ptal taxikář jestli chci pomoct vynést kufr...Já hloupá samostatná jsem řekla že ne..vytáhnout ho do 4.patra bez výtahu mi trvalo snad 15minut:))jo pro příště jsem chytřejší:)Náš byt je velký a starý a má jako by svoje kouzlo...my máme s Jančou pokoj dohromady potom vedle nás má pokoj Ital Richardo, dále španělka Clara a v chodbě svůj brazilec Gill a portugalka Ana a velkou kuchyň a obyvák, koupelnu a balkon:)Máme tady všechno co potřebujeme a naše soužití je občas velmi zábavné:))

Byla jsem tak hotová z cesty, že jsem snědla jeden řízeček od maminky a šla si dát na hodinku šlofíka:))prostě stále nemůžu ty hody dospat:)) potom jsme vyrazily s Jančou do nočního Lisabonu...a hnedka mě to město okouzlilo, je to malé vůbec není velké:))a moře a šplouchání...a dali jsem si taky vynikající portugalské koláčky Pastais de Nata myslím že se to tak jmenuje, jsou dělané jako by z listového těsta a plněné jsou pudinkem a jsou prostě vynikající...potom toho na mě bylo moc a šly jsme spát jsem byla hotová snad do 5 minut a tak dobře se mi nespalo už dlouho:))

Ani jsem si nemyslela že toho bude tolik...a to jsem teprve u prvního dne:))