Castelo

Sobota ráno byla velmi náročná...už když jsem se vzbudila jsem tušila, že něco není v pořádku...Ruce jsem nemohla ani zvednout, nohy nešly sundat z postele...Prostě jak kdyby mě přejel někdo parním válce...Dalo mi to surfování dobře zabrat...Ani triko jsem si nemohla přetáhnout přes hlavu:))Odpoledne se to rozhýbalo, tak jsme se rozhodli, že půjdeme konečně na ten hrad Sao Jorge. Chtěli jsem se na něj svézt tou krásnou tramvají co tady jezdí, přece jenom jsme byli unavené z té pláže...Tak jsme se vyvezli až pod hrad a šli se ještě podívat na jedno náměstí kde nám minule nevyšla baterka:) Je tam krásný výhled na nejstarší část Lisabonu Alfamu, která jediná vydržela při ničivém tsunami v roce 1755.

Vystáli jsme si frontu na lístky a seděl tam kluk, tak říká dvakrát student a on se nás začal ptát kde bydlíme...tak jsme trochu nechápavě koukali a já se ptám, jestli tady v Lisabonu a on že jo, tak říkám že tady v centru:)a on že v tom případě máme vstup na hrad zadarmo a že příště stačí papír když přineseme kde bude naše adresa a půjdeme vždycky zadarmo, což je dobré:)) Prošli jsem si hradby a vnitřek hradu a ten výhled byl nádherný...Zdrželi jsme se tam pěkně dlouho...jak se mi dostane o ruky foťák víme že musím vyfotit všechno...Janča x metrů přede, mnou já na začátku:))ale pěkně jsme si nahoře odpočinuli a potom pěkně vyrazili k domovu:))

V neděli jsme vyrazili na freeport...to je prej největší nákupní středisko tady. Musím říct že může být největší ale maximálně tady v Lisabonu:))mě se zdá poněkud malé...Když si vzpomenu na Europark v Salzburgu:))tak jsem se celkem zasmála...ale hlavní bylo, že je až na druhém břehu Lisabonu a ten bus co tam jezdí zadarmo jede přes ten 17km most Vasco de Gamy:)) A jezdí tam dvoupatrový bus:)) Celé nadšené jsme nasedli do busu a rovnou nahoru, aby jsme měli dobrý výhled...vyjeli jsme a bylo to v pohodě...ještě celý Lisabon to bylo v pohodě...nejhorší pro mě bylo když jsme jeli tunelem nebo pod mostem...jsem si říkala kdoví kdy budeme bez hlavy...ale nějak jsme to přežili a vyjeli na ten krásný most..jo a potom to začalo vítr ve vlasech...to bylo ještě v pohodě ale ke konci jsem myslela, že budu bez hlavy...oči mi slzeli, být tam nahoře ještě dýl tak nevím:))Obchody jsme si prošli teda žádná sláva:))ale velmi se mi tam zalíbil jeden kabátek...asi si ho koupím, ale hlavně mě dostalo kolik je tam všude barev!!Ten kabátek tam mají asi v 10 barvách...ne jak u nás černý, šedý, bílý a maximálně fialový:)) Problém pro mě nastal i při výběru svetru na zapínání...jako že tam bylo milion barev no dejme tomu ale, když tam byli aj třeba 3 odstíny červené...tak si vyber...byla jsem tam hodně dlouho:))ale nakonec to vyhrál červený zářivý:))v 6 jsme stáli na zastávce a čekali na ten náš bus a ještě že tak brzy, nacpali jsem se naštěstí dolů:))večer už byla celkem kosa:))večer jsme si otevřeli vínko a zakončili tak další perfektní víkend...

Škola a Costa da Caparica:))

Ve škole je to čím dál lepší:))Sice v portugalských hodinách trochu nevíme a co jde, ale už nám začínají učitelé posílat prezentace, aby jsme si je mohli přeložit tak je to čím dál lepší...Nejvíc se bavím se slovákem Petrem:)Prostě v zahraničí jsme jedna rodina se slovákama:))to víme už z Řecka a Německa:)Máme stejný obor a stejné předměty a když to posloucháme a nevíme co to znamená, tak na sebe kouknem a mluví o akciích že jo?:)potom jsem se seznámila s řekyní Argiro, ale zkráceně ji říkáme Argi:))Musela jsem smát, že na to Řecko mám prostě nějaké štětstí nebo co...jedu do Portugalska, abych se nejvíc bavila s řekyní:))bydlí v Atenách...áá opět náhoda...chci se jednou určitě podívat do Atén:))zatím to vypadá na léto 2012:))přijedeš všechno ti ukážu a všude provedu...když jsme se seznámily, tak ji hnedka se smíchem říkám, že Řecko moc dobře znám, že jsem pracovala tři měsíce na Rhodose:))tak se začala smát:))tak je moc krásně...no to je...jednou nám někde řekli ať přijdeme až zejtra a já jsem se zapoměla a říkám to je jak v Řecku, tam to bylo taky zejtra a mysleli za měsíc...tak jsem se chytla za pusu:)Argi se začala hrozně smát a říká to nevadí protože máš pravdu!! Mluvíme s ní anglicky, ale když řešíme s Petrem nějaký problém tak si řeknem aj něco česko-slovensky:))a Argi já vás tak ráda poslouchám jak mluvíme česky, já mám Česko moc ráda. Projela jsem ho celé...Tak jsem zůstala nevěřícně zírat...Začala nám vyprávět, že její babička  a dědeček utekly z Řecka a usadili se překvapivě v Čechách v Krnově(Terezko právě u vás) a její rodiče vyrůstali v Čechách. Oni umí česky, ale Argi už ne ale říká že mají doma blízký vztah k Česku...Když se narodila Argi byli už zpátky v Aténách. Zajímavé jsou ty rodinné příběhy:))teda prej nám něco rozumí ale ne všechno:))Ještě jsme se tak jednou loudali Lidlem a šli jsme kolem brambůrek a Argi se v nich začala přehrabovat a jenom bylo slyšet no no nooo, tak jsem ji tak pozorovala a přemýšlela co asi hledá a v ten moment mi to došlo a volám Oregano chips??:))ona se jenom otočila v očích překvapený výraz:))ty znáš Oregano chips??!!říkám já je miluju lepší jsem snad nejedla prostě řecké oreganové brambůrky...kdo neochutnal nepochopí...a tak říkám že miluju opečenou housku zakápnutou olivovým olejem s oreganem:))a Tzaziky:))tak mi slíbila že mi je udělá:))pravé řecké tzaziky mňam těšíím se:))

Ještě jedna dobrá historka, jedu si tak do školy ráno busem, napůl jsem tak ještě spala. Přistoupí lidi, projde kluk v slunečních brýlích a říká Hello. Tak jsem se chtěla aj otáčet jestli to vážně myslí na mě a koukala jsem na něj asi dost nechápavě, tak říká znovu Hello...tak mě to šrotovalo v hlavě kdo to asi je...a jak je možné že mě zdraví lidi v buse aj v Lisabonu...a on ty jsi mě asi nepoznala co:))to jsem se už chtěla začat smát a odpověděla jsem hello, ale opravdu jsem nevěděla o koho jde:))až si sundal sluneční brýle, tak  mi to došlo, že je to další erasmák od nás ze školy, že máme nějaké stejné hodiny:Dno co by chtěl po ránu...

Tak se konečně dostávám k minulému slibovanému pátku. To bude ještě sranda...už když jsem přijela jsem někde vyčetla že 30. 9. se koná Sunset party na Costa da Caparica, je to jedna z nejhezčích pláži v Lisabonu. Okamžitě jsme se rozhodli, že si to nenecháme ujít...Škola mi končila ve dvě trochu problém, když ve 14:05 odjížděl bus z celkem vzdálené zastávky...Naštěstí ten den naše paní učitelka v 13:20 naznala, že by toho pro dnešek stačilo, tak jsem vyrazila a všechno jsme stihli, jak jsme měli. Byli pro nás zařízené busy zadarmo, jeli jsme po mostě 25.dubna a kolem sochy ježíše krista až na pláž Caparicu...hnedka nás tam začali rozdělovat kdo chce a kdo nechce na surf, první jsem váhala (všichni víme jak jsem šikovná na sport....tatínek taková atlet a dcera...:))ale byl to můj sen, tak jsem si říkala Brůčku běž to aspoň zkusit:))tak jsem se postavila do fronty a čekala na neopren...jeden mi byl přiřazený tak na něj tak koukám a říkám si do toho se mám jako dát jo...ještě se převléct do plavek a šup šup do toho neoprenu...haha to byla dobrá prdel...se mnou tak bylo ještě plno polek tak jsem slyšela komentáře v polštině a hrozně jsme se tam nasmály...nakonec jsme se do toho přece jenom nějak nacpali a zapnuli si to...jedna slečna se do toho dokonce cpala opačně...zip musí být na zádech a ona ho chudák měla vepředu...a mohli jsme všichni vyrazit na pláž...připadla jsem si jak tučňák a bylo v tom děsné horko:))ještě jsme dostali oranžová trika, aby nás poznali od ostatních jako začátečníků...bylo nás tam asi 40 a nějakých 6 instruktorů..každý dostal prkno a začal nácvik na pláži na sucho pěkně:))základní byl jak stát na prkně...si říkám to bude ještě dlouho než se na to aspoň postavím, mě bude stačit když na to budu ležet...tak jsme si zkoušeli vyskočení a tak...potom ke každému z nás došli a začali nám ty prkna přidělávat k noze...takovým dlouhým provázkem a na suchý zip to bylo...a  v ten moment mě poprvní napadlo, že to asi nebyl až tak dobrý nápad:))a poslali nás do vody...tak jako jo vyrazíme do vody...všude to vypadá tak jednoduše, prostě chytneš to prkno dáš to pod paži a běžíš...jako v těch filmech...a ejhle:))Terezka má krátké ruce nedá se to tam tak elegantně jako v tom filmu zde nastal první problém jak dostat prkno do vody...Tak nějak jsem ho tam dostala...voda má tak 17°C ale v tom neoprenu je to fajn ani zima nám nebyla...tak jsme byla ve vodě já aj prkno...museli jsme dostat prkno dál do vody to je celkem jasné..neohroženě jsme se všichni tedy vrhli do vln...a až potom si uvědomili jak jsou některé vlny obrovské, když jsem měla vodu všude...tehdy jsem ocenila to že máme přivázané to prkno k noze:))jednoduše si ho přitáhnete...

Další věc je dostat se na prkno...tož to se mi taky celkem podařilo a poprvní mě chytl instruktor(pěkný kluk:))a počkal na správný okamžik a pustil mě a jela jsem až skoro na břeh to bylo super...tak a zase zpátky přehopsat vlny...jo musíte nadskakovat a ne jenom stát jinak vás to vezme sebou ta vlna...jo ale to nám nikdo neřekl že jo:))tak šla vlna z ruk mi vypadlo to prkno a tehdy se zase ukázala špatná věc toho provázku, že šlo prkno a já chtě nechtě jela za ním:))pod vodou dobře jsem si lokla slané vody...ale tak nevadí jsem chytřejší musím držet prkno...Tak jsem opět vyrazila do vln...párkrát mě to zase smetlo, nebo jsme se smetli se sousedem aj to se nám občas stalo...jednou se mi podařilo aj svézt a potom jsem chtěla naskočit na vlnu...a asi jsem špatně naskočila...šla vlnu a převrátila mě aj s prknem že jsem letěla po hlavě dolů do vody a prkno bylo nade mnou nevěděla jsem kde je dole a kde je nahoře, dostala jsem slušnou ránu do hlavy a když jsem vyplavala nahoru a nadechla se vzduchu děkovala jsem bohu a to tam byla si metr a půl vody...hodinu jsem vyhekávala vodu z plic, nic jsem neviděla ani neslyšela..doběhl za mnou instruktor jestli jsem ok že to nevypadalo pěkně a já jako že jsem v pohodě jenom nic nevidím a neslyším tak se začal smát...byla jsem tak hotová že jsem toho ten den radši nechala..pokoušet štěstí dvakrát jsem nechtěla...tak jsem to prkno vyhodila na břeh a šla si pro certifikát, že jsem absolvovala první hodinu:))

Vrátila jsem ten neopren a natáhla se na pláž a na dvě hodinky si schrupla...bylo to náročné...velmi náročné, kdybych věděla co mě ale čeká ráno:))ale o tom později...Měli jsme v tom aj dva welcome drinky zadarmo tak jsme si dali vínečka a jenom si užívali na pláži tepla a slunka...a tehdy jsem poprvní viděla nádherný západ slunka nad mořem...v Řecku jsme byli na východní straně, tam jsme neviděli západ nikdy...a teďka krásně pomalu zapadalo...úplně jsem slyšela poslouchej až zasyčí...ještě se nám podařilo nacpat hnedka do prvního busu tak jsme byli brzo doma:))o tom jak jsem vypadala druhý den až příště:))¨

Bairo alto

Úterý večer...to známe nějaká ta párty:))Dlouho jsme se s Danielem domlouvali nad buddy večeří, tak dlouho až jsme se nepochopili:))Já myslela, že to za mě zamluví a on si to měl každý sám:))Tak jsem nakonec na žádnou večeři nešla a Daniel šel sám:))Tady začíná všechny párty v 1 ráno...to pro nás prostě není...vyrazit v 11 už spím skoro...Tak jsme se s Jančou rozhodli a vyrazili jsme kolem 10, koupily jsme si v Bairu víno a že půjdeme na jednu krásnou vyhlídku a tam si to víno vypijeme:))Po cestě jsme potkali tu restauraci, kde byla ta buddy večeře tak koukáme a koukáme a poznali jsme Daniela, tak jsme šli za ním. Hnedka začalo seznamování...plno nových lidí a jmen:))dokonce dvě holčiny z Turecka...jejich jména jsem se učila snad hodinu...Jako z Šeherezády je člověk zvyklí na ty jejich jména tipu Burak, Onur:))Jedna je Senem a druhá Gizam...:))ale jako dalo nám to zabrat:))Gizem je taková typická turkyně černé vlasy ale Senem...blonďaté vlasy, bílá ani se neopálí nemohli jsem ji ani uvěřit že je z Turecka:))jsem říkala že do Istanbulu a Turecka bych se chtěla moc podívat:))a když jsem začala jmenovat další věci o Turecku byli překvapené kolik toho vím a prej mám přijet k nim domů že mě ubytují a všechno ukážou:)tak se snad jednou těším:))

Potom jsme se přesunuli na Erasmus corner, kde bylo plno lidí tak jsme dopili to víno:))nasmáli jsem se tam, protože když se baví turecky tak je to ještě srandovější jak naše čeština...Dostala jsem zákaz mluvit česky, že musím procvičovat angličtinu:))Po 12 jsme vyrazily do clubu...luxusní club to byl plno lidí...a hráli fakt dobře:))ale taková beach party....:)))

Vasco de Gama

V pondělí mám školu jenom do 12, a Janča má stále volno...magistři začínají později:))Rozhodli jsme se vyrazit k vysněné věži Vasca de Gamy. Janča o ní básnila už pěkně dlouho tak že pojedeme...Vystoupili jsem na poslední zastávce metra Oriente a nahoru se nechali vyvézt ve výtahu. Byl celý skleněný a oválný vyjeli jsme o patru výš a připadala jsem ji jak v jiné době...všechno sklo a beton...a když jsme vyjely úplně nahoru nad zem jenom jsme úžasem otevřeli pusu...všude beton a všechno děsně moderní...a před náma velké nákupní centrum Vasco de Gamy...taky hlavně ze skla...z každé strany to má takovou obrovskou věž vypadá to krásně...ale ty čepičky co mají nahoře ty věže vypadají tak hrozně srandově...nějak mi to k sobě nesedí...asi nechápu moderní umění...

Vyrazili jsme podél pobřeží k té věži Vasco de Gamy...já už tušila který věž to asi je...ale Janča pořád doufala, že to bude jiná věž:))Podél té cesty vedla opět krásná botanická zahrada plná nádherných stromů a kytek a z druhé strany slavná lanovka Lisabonu...a jak jsme se pomalu blížili k té kovové konstrukci Janča přestávala doufat že by to mohlo být něco jinýho a že je to opravdu věž Vasca de Gamy...je to prostě kovová věc připomínající plachetnici...teďka k tomu staví ještě asi nějaký hotel nebo něco podobnýho...takže jsme se nemohli ani podívat nahoru...Prošli jsem se dál za věž až skoro k mostu Vasco de Gamy, kde je postavená  nová čtvrť hodně luxusních bytů s nádherným výhledem na most a řeku Tejo. Tak jako jednou tam bydlet nebylo by to špatné:))

Loudali jsme se zpátky a přemýšleli jsme nad tou lanovkou...Ale říkali jsme si bude děsně drahá, taková lanovka a navíc moc dlouhá není a říkám to bude minimálně 10éček a dojdeme k boudě a že 4 éčka, tak jsme se na sebe koukli jenom zakývali hlava a že jdeme určitě...vždycky jsme překvapení, že jenom 4 asi jsme zvyklí z Čech že hlavně ti chcou na turistech vytřískat co nejvíc peněz...jo kdyby si někdo řekl coo 4 eura tak třeba vstup na zámek kde je jenom vyhlídka je 7 euro...klasická večeře minimálně 10 euro...Janča má strach z výšek:))a to já zase už od Vídně ani ne:))tak jsem se motala z jedné strany té kabinky na druhou. myslela jsem si že mě Janča odstřelí:))prej jestli to rozhoupeš tak uvidíš:))jakmile jsem vevnitř tak je mi to asi jedno...horší pro mě tehdy byla v Prátru ta sedačka s tenkým řetízkem, který nás držel a hlavně měl udržet na tom řetizkáči v 50metrech nad zemí...oproti tomu řetízkačí jsme byli hodně nízko a ještě zavření:))Ale krásný výhled to byl, na celé Oriente...Jenom škoda že to byla taková chvilka...

Přepravili jsme se tedy tou lanovkou na zpátky k tomu nákupnímu centru Vasco de Gamy a k největšímu Ocenáriu v Evropě (teda tvrdí to tam), ale domluvili jsme se že tam půjdeme až v listopadu až bude škaredě. Vedle toho byla krásná fontána a prošli jsme se po takovém parku kde bylo všechno poháněné vodou...mohla jsem si udělat aj vodní vír, ale byla tak polámaná klika, takže kdybych chtěla udělat fakt větší tak jsem tam ještě dneska:))a šli na druhou stranu kde měla být nějaká další věž s vyhlídkou, pomalu jsme se blížili k něčemu co vypadalo jako věž od ropné plošiny, stálo to mezi barákama a tak na to koukáme, jako kde se to tam vzalo...a vidíme jak na to míří ukazatel vyhlídková věž...tak jsem se už vážně začala smát, že evidentně nám moderní architektura nic neříká...ale je to vážně divné vůbec to tam nezapadá...nakonec jsme se prošli po mole a já jela ještě na jeden meeting do školy:))

Belém, památník objevitelů a další...

V pátek večer jsme se rozhodavaly, zda půjdeme pařit nebo ne...Já jsem byla po celém týdnu jak kdyby mě přejel kombajn, tak jsem řekla že prostě nejdu nikam...Janča byla sice naštvaná ale šla s Clarou (naší spolubydlící ze Španělska). Tady se totiž chodí pařit po 11 večer...Což je pro mě hodina kdy normálně už spím natož, abych  tuto hodinu někam šla...I když jsem prej jak náš kmucháček a z baráku dřív jak v 10 nevylezu tak 11 už je moc pozdě:))Proto se to ráno odrazilo, já jsem v 9 ráno byla ready někam vyrazit na nějaký ten výlet, ale Janča si pěkně spala do 1...a bylo v sobotu po výletě:))udělala jsem si relax dopoledne a odpoledne vyrazila jenom tak do města...

Na neděli jsme se ale domluvily, že teda vážně někam konečně půjdeme...vstávali jsem celkem brzo a v 11 dokonce vyrážely směr Belém...už jenom jet tím busem po pobřeží řeky Tejo, je prostě nepopsatelný zážitek...bylo ten den krásně(jako zatím všechny dny co jsem tady). Z busu jsme vystoupily kousek za mostem 25. Dubna a šly pěšky po pobřeží...všude na vodě ty jachty a plachetnice...a kolem nás lidi na kolech nebo jenom tak...Až jsme došli k památníků objevitelů, je obrovský a před tím je obrovská mapa světa,, kde jsou zaznačené všechny mořeplavby Portugalců.

Nahoru jsme se vyvezli výtahem a ten výhled mi vyrazil skoro dech...jenom roztáhnout ruce a letět...a výhled na celou řeku Tejo a pod náma Klášter sv. Jeronýma...a všude kolem nás samí číňani nebo japonci:))byla jsem k nim přirovnaná, prej jsem jako oni když fotím úplně všechno:))Dále jsme pokračovali až k Belému, všude opěvovanému...a právem, je nádherný...ale myslím že třeba klášter je daleko krásnější...má svoje kouzlo, a nádech té davné historie...

Vedle u Belému stojí památník padlým ve válce...a ještě před tím stojí takové dvě strážné věže u kterých stojí dva vojáci. Jelikož já jsem se loudala a Janča šla napřed. Pořád fotím a fotím a ti vojáci(byla jsem od nich daleko) se ani nehnuli. Janča ale byla u nich, teda přímo mezi nima a oni se naráz jako by na ni podívali a vytáhli ty samopaly co měly a já jsem si říkala a je to někde Janča vlezla za nějaké uzemí kam nikdo nesmí (v ten moment jsem jenom vyděšeně hleděla a říkala jsem si že je to někde) a oni vykročili a jenom se přehodili:))asi měli ztuhlé nohy:))ale to bylo fakt jak na povel jako by vlezla kam neměla:))

 Zakončili jsme to v klášteře sv. Jeronýma...nádherný klášter...Sranda byla, že Janča chtěla vidět hlavně fontánu, která se vypnula přesně v okamžiku, kdy jsme k ní přišli:))a z fotek nebylo nic...Mě to bylo celkem jedno hlavní pro mě byl ten klášter, který byl postavený jako dík Vasco de Gamovi. Naprosto mě dostalo to zdobení, nemám jiných slov než boží prostě...a co mě naštvalo, tak vevnitř, v chrámu kde má být teda jako to ticho (nejsem zrovna kostelový tip, ale toto mě fakt naštvalo) a vevnitř plno turistů to je celkem jasné jako všude na takových místech, ale ti průvodci tam přes celý ten chrám řvali ten výklad!!jako málo jsem nemohla...chtěli jsme jít do muzea, protože tady jsem muzea v neděli zadarmo, ale to jsme nevěděli že jenom určité hodiny, že jo:))tak snad někdy příště protože už bylo po 4 a ono to měli jenom do 4...na cestu jsme si dali ještě Pasteis a jeli domů, plné dojmů:))

1. školní týden

Nastalo dlouho očekávané pondělí a s tím i první školní den. Holky měly domluvenou schůzku s naší koordinátorkou na 9:30, tak jsme se domluvily a že půjdeme spolu...jo jenže nebyly její úřední hodiny:))takže jsem tam šla zbytečně:D prej mám přijít až zejtra...Tak si říkám no jo proč ne no...Na druhý den jsem tam napochodovala znova v půl 10, zvědavá co mi řekne(z Řecka všichni víme že, když se řekne zítra myslí to minimálně za měsíc). Byla jsem proto velice příjemně překvapená, když jsem byla mile uvítaná se zeptáním jak se mi líbí Lisabon usazením do křešílka...Dostala jsem všechny potřebné papíry něco jsem podepsala. A tady nastalo první vysvětlování a odlišnost s českým vysokoškolským systémem. U nás si děláme sami rozvrh ve stagu(všichni známe to zběsilé klikání myší, když nám to všem celé spadne:)) bacha tady je to jiné. Zprvu jsem z toho byla trochu překvapená. My jsme si totiž sami museli oběhnout učitele, ke kterým budeme chodit na hodiny. Prostě osobně, což je na druhou stranu lepší než přes internet. Jako ale úplně první nám musela být domluvena hodina se samotným bossem celé naší ekonomické fakulty:))

Té jsem se dočkala ve středu v 11. Takový dobrý bořík to byl:))Hnedka nám všechno vysvětloval a se vším nám pomohl, byla jsem na tom meetingu ještě s jedním Italem a taky se nás ptal odkud jsme:)když jsem řekla že z České republiky, prej aaa Praha tam je krásně tam jsem byl...byla jsem překvapená kolik lidí tady zná Česko a Prahu...teda až na jednu Finku ta nevěděla ani kde je Česko, Německo nebo Rakousko...a ještě spousta lidí zná Kunderu nebo Kafku...a potom nám dal papíry ať napíšeme učitelům a domluvíme si s nima schůzku. Jedna mi hnedka odpověděla tak jsem ve čtvrtek už šla poprvní do školy:))

Bylo to hnedka na 8, hnusný to čas...ale prdel byla, že celá hodina Invesmentu byla v portugalštině...potkala jsem tam Slováka Petra, a kluka z Ruska Igora, který bydlí už 5 let v Lisabonu a umí perfektně portugalsky tak nám pomáhá a překládá nám to. Bavili se o inflaci, tak jsme celkem věděli o čem je řeč...horší bylo když začali řešit portugalskou krizi, to se tam jeden pán tak rozohňoval, že jsme se museli jenom smát jak se rozčiloval a byla mega diskuze...potom jsem za ní došla jestli bych mohla chodit na její hodiny a prej jo, že nám Igor pomůže a udělá pro nás testy v angličtině, takže super. Navečer od 4 nás čekal ještě Marketing. Tam máme paní učitelku, která je tak hrozně hodná že mluví portugalsky a aj anglicky. Řekla že aj studenti jejich univerzity by měli umět pořádně anglicky. Je s ní hrozná sranda. Na konci každé hodiny se nás ptá jak se nám to líbilo, jestli jsem rozuměli a tak:))

V pátek si jdu po kampusu a potkala jsem tu naši učitelku na ten Invesment, že ji pozdravím ani jsem nestihla otevřít pusu a ona hnedka Olááá Teresa. Tak jsem jenom vyvalila oči jak si za jeden den mohla zapamatovat jak se jmenuju!!A přitom jsem neudělala žádný svůj obvyklý trapas v hodině nic...Byla jsem jak myška...žádné zakopnutí, přeřeknutí:))nechápala jsem. Tak jsme pokecali a šla jsem opět na Marketing:))další skvělá hodina...a potom huráá první školní týden za náma:))

A čeká nás super víkend...snad dopíšu večer, abych to nějak stíhala dopisovat..jaksi není pořád čas:))

1. neděle

Původně jsme chtěli vyrazit do Belemu, ale nechali jsme si to až na další víkend:))Konečně se mi ozval můj buddy Daniel, že by jsme se mohli sejít a poznat se:))Ještě že máme volání a smskování zadarmo jinak by jsme propsali hodně kreditu než by jsme se našli:))Po hodině domlouvaní jsme se ale přece srazili na zastávce Rato:))ještě před tím jsme si s Jančou daly vynikající svačinku, já sladkou housku s krémem(bylo ho tam až moc a byl strašně sladký)a Janča jako obvykle Pasteis de Nata(nejlepší portugalské koláčky), které jsou dělané jako by z listového těsta a plněné pudinkem a zapečou to...Úžasná snídaně s kafíčkem...

Tak jsme se s Danielem seznámili, celkem sranda byla:))Ptal se nás jak se nám tady líbí a tak...a potom že by jsme mohly vyrazit někam a hnedka po cestě jsme narazili na Botanickou zahradu. Tak jsme se tam rozhodli jít, Daniel potvrdil, že je moc pěkná:))A taky byla. Tolik palem pohromadě jsem snad neviděla, byly tam rostliny snad z celého světa...u každé byla cedulka. Hledali jsem ale Českou republiku jsme nenašli...Už když jsem se poprvé procházela Lisabonem, byla jsem překvapená kolik je tady zeleně a všeho. Hlavně kolik je tady parků, nádherných parků. Kde se všichni zastaví, sednou si na lavečky čtou si nebo si jenom tak povídají...

Jelikož jsem si doma zapomněla nabíječku na baterky, tak nám Daniel poradil kde ji koupit, protože v normálním elektru ji prostě neměli...Tak mám konečně nabíječku a můžu fotit...Jsme se rozloučili klasicky po portugalsku, což znamená pusa na jednu tvář pusa na druhou tvář, na to si tady nemůžeme nějak zvyknout:))ale je to zase milé...